Hudební podstatu a nosné mechanismy amerického tělesa CLUTCH tu před třemi lety popsal velmi pěkně a výstižně (v recenzi na „Robot Hive / Exodus”) letos hodně hibernující Noisy. Od vydaní zmiňovaného alba uplynuly již čtyři roky, které kapela rozhodně neprolenošila a mezi několika koncertními záznamy stačila představit v roce 2007 svoji osmou a hodně povedenou řadovku „From Beale Street To Oblivion”.

Aktuální zářez spatřil světlo světa v polovině letošního července a čtveřice hromotluků z východního pobřeží, která má zkušenosti s různými vydavateli (včetně Columbia a Atlantic), si ho dopřála na vlastním labelu Weathermaker Music. Velmi pěkné digipackové provedení jenom dokazuje, že pánové vzali věc za poctivý konec. Novinka, jak je u marylandských dobrým zvykem, opět nabízí další možnou variantu pro téma zvané retro-rock. Hudební nálady a vyznění jednotlivých desek skupina nemění nijak rapidně a radikálně, ale téměř vždy se jim daří udělat nějaký krok, nebo alespoň několik málo krůčků jinam. Nejinak je tomu i u recenzované „Strange Cousins From The West”, i když první dvě písně nesoucí se v hodně svižném tempu jakoby trošku mátly tělem a vyvolávaly ducha alba předešlého. Zvláště pak druhá v pořadí, hezky skočná „Struck Down”, přinášející i nesměle podsamplované, avšak krásné kytarové vyvrcholení. Další a asi poslední opravdu rychlejší vál „Freakonomics” je provázen nervní kytarou a hodně zajímavou prací bicmena. Většina skladeb se však povětšinou ubíra ve středním tempu.

CLUTCH letos vsadili na ryzí syrovost stoner rocku promíchaného se změkčujícimi blues ingrediencemi, z nichž se odpařuje atmosféra prohulených amerických barů a nekonečných highways. Nejlepším příkladem tohoto vydařeného paktu je „Minotaur”, jenž upoutá krásnou diskuzí kytary a basy komentovanou zpěvem v několika polohách. Na novince oproti předešlým albům asi nejvíce překvapí téměr stoprocentní absence doprovodných kláves. Mně se je podařilo, s lupou v uchu, vystopovat v písni „Witchdoctor”, kde jemně dokreslují valivou mysteriozní atmosféru. Při výčtu velmi zajímavých skladeb musím určitě na prvním místě zmínit třetí šlehu v pořadí, pod krycím názvem „50,000 Unstoppable Watts”. A to nejen díky tomu, že je brána jako pomyslný neoficiální singl a byl k ní vykonspirován i klip, ale hlavně proto, že disponuje nebezpečnou rockovou třaskavinou, vybuchující při aktivovaní rozbušky zvané refrén „Anthrax, Ham Radio And Liquor“. Skladba je navíc obmotána zápalnou šňůrou spletenou z několika povedených kytarových motivů, jež určitě figurují na seznamu podezřelých vyzváněcích melodií pro mobilní telefony ostrých hochů z virginského Langley. Dále, pod číslem čtyři, najdeme „Abraham Lincoln” intenzivní žalozpěv s výmluvným textem oblečeným do temné waltzové róby.

Album samotné si určitě zaslouží další širší ohledání, což už bych nechal na posluchačích, které tímto hned vyzývám k velké trpělivosti. Poslech novinkového disku není žádné rande s lehce povolnou rockovou děvkou (nemyšleno vyloženě negativně). Vnady a půvaby tu jsou skryté v srdci a duši hudebníků, nikoliv vystavené na odbiv na vrstvě povrchního, líbivého, groovy make-upu. CLUTCH mě oslovili před devíti lety. Dosud jsem rád, že jsem jejich hudební volání vyslyšel, za což jsem byl i odměněn dlouhodobým přísunem kvalitních alb, včetně aktuálního.